Červenec 2011

Začátek

18. července 2011 v 18:55 Téma týdne xD
Každý říká že začátky jsou těžké. Ne vždy je to ale pravda. Vzpoměnte si třeba na Feidipa, který běžel do Athén oznámit onu radostnou novinku že vyhráli boj. Taky se mu na začátku zdálo že uběhnout 42km do Athén bude hračka. Jakmile tam doběh, tak zemřel. Pak si to už asi nemyslel. A co třeba nějaký vynálezce? Jednoho krásného dne se Archimédes probudil, a zjistil že má chuť vynlézat. Taky k tomu přidá pár zákonů, ať ty dětičky ve škole se mají co učit. A takhle pozitivně nalaďen se pustil do měření, nimrání, znovu meření a znovu nimrání, až toho měl plný zuby. Jednoduše řečeno, začátky jsou lehké, to horší přijde až potom. Jak řekl Timon, ve Lvím krály 3 : "Joo, zachránit Simbu byla hračka, to horší přišlo až potom. Rodičovství." Tak tady to máte =)



10. kapitola Ztracený Charmander

4. července 2011 v 17:41 Moje pokepovídka xD
Jak se tak Fubuki plouží po cestě, dojde na rozcestí. Stojí tam ukazatel.
"Jupí! Cyndaquile, už to není daleko!" jásá Fubi. A tak s radostí vykročí kupředu. Najednou uslyší, jak někdo křičí.
"Semy! Semy kde si?!"
"Kdo myslíš že to Cyndaquile? Asi potřebuje pomoct." a tak se Fubi rozběhne za tím hlasem. Zjistí, že je to nějaký chlapec.
"Ahoj. Slyšela jsem tě jak si křičel, potřebuješ pomoct?" ptá se Fubi.
"Ahoj, no, já pomoct nepotřebuju, ale ztratil se mi pokemon. Semy, můj Charmander."
"Aha, to mně mrzí. No, mohla bych ti pomoct při hledání. Jmenuji se Fubuki Kano z Vanilkového města, ale říkej mi Fubi. " usměje se na chlapce.
"Děkuji moc Fubuki. Já jsem Takashi z Blankytného města. Semy byl můj první pokemon, takže se máme rádi. Prostě ho musím najít."
"Dobře, dobře uklidni se." chlácholí ho Fubi. "Máš aspoň malí tušení kde by mohl být?"
"No.. vypustil jsem ho z pokeballu. Pak ho ale vyděsilo hejno Pidegiů a on někam utekl. Rozběhl jsem se za ním, ale upadl jsem. Potom jsem ho slyšel jenom křičet." vypráví Takashi.
"Aha, takže bude někde tady."
"Jo." odpoví poněkud stručně Takashi.
"No tak ho jdeme najít." usměje se povzbudivě Fubuki. " Semy! Semy, ozvi se! Semy, Takashi už má o tebe strach!"
Takashi se na ni chvilku nechápavě dívá, ale pak jde za ní. "Semy!! Prosím, ozvy se! Semyy! SEMYYY!"
Po půl hodině neustálého chození a křičení se Takashi zastaví. "Tohle nemá cenu. " řekne chraplavým hlasem. " Semyho už asi nenajdeme." Fubuki se na něj zadívá.
"Já tě opravdu nechápu." řekla a odvrátila od něj jakoby znechuceně pohled. " Vždyť Semy byl tvůj první pokemon ne? Jak ho můžeš jen tak opustit?"
"O-opustit?" koktá Takashi.
"Jo! Vsadím se že Semy teď někde sedí a čeká až za ním přijdeš. Nevím co bych dělala kdyby se mi zratil můj pokemon. Ale ano, vím. Rozhodně bych tady nekňučela a šla bych ho hledat!"
" A který byl tvůj první pokemon?" zeptá se Takashi.
"Asi usnul v batohu. Cyndaquile vylez!" zavolá Fubuki. Rozespalí Cyndaquil vystrčí z batohu hlavu. Pak uvidí Takashiho.
"Cynda- Cyndaquil!" pozdravý.
"Páni! Ty jsi z oblasti Johto Fubuki?"
"Co? Neeee. Cyndaquila jsem dostala jenom shodou náhod. A dřív než se zeptáš - ano, Cyndaquil cestuje na mé hlavě nebo v batohu. Nevím proč ale nemůžu ho dostat do pokeballu." rozesměje se Fubuki.
"Aha. No, já jsem Char - " nedořekl Takashi. Najednou totiž uslyšeli pronikavý křik Charmandera. "Můj Semy! Toho bych poznal kdekoliv!" A tak se rozběhnou za tím zvukem.

Pokračování příště...