Začátek

18. července 2011 v 18:55 |  Téma týdne xD
Každý říká že začátky jsou těžké. Ne vždy je to ale pravda. Vzpoměnte si třeba na Feidipa, který běžel do Athén oznámit onu radostnou novinku že vyhráli boj. Taky se mu na začátku zdálo že uběhnout 42km do Athén bude hračka. Jakmile tam doběh, tak zemřel. Pak si to už asi nemyslel. A co třeba nějaký vynálezce? Jednoho krásného dne se Archimédes probudil, a zjistil že má chuť vynlézat. Taky k tomu přidá pár zákonů, ať ty dětičky ve škole se mají co učit. A takhle pozitivně nalaďen se pustil do měření, nimrání, znovu meření a znovu nimrání, až toho měl plný zuby. Jednoduše řečeno, začátky jsou lehké, to horší přijde až potom. Jak řekl Timon, ve Lvím krály 3 : "Joo, zachránit Simbu byla hračka, to horší přišlo až potom. Rodičovství." Tak tady to máte =)


 

10. kapitola Ztracený Charmander

4. července 2011 v 17:41 |  Moje pokepovídka xD
Jak se tak Fubuki plouží po cestě, dojde na rozcestí. Stojí tam ukazatel.
"Jupí! Cyndaquile, už to není daleko!" jásá Fubi. A tak s radostí vykročí kupředu. Najednou uslyší, jak někdo křičí.
"Semy! Semy kde si?!"
"Kdo myslíš že to Cyndaquile? Asi potřebuje pomoct." a tak se Fubi rozběhne za tím hlasem. Zjistí, že je to nějaký chlapec.
"Ahoj. Slyšela jsem tě jak si křičel, potřebuješ pomoct?" ptá se Fubi.
"Ahoj, no, já pomoct nepotřebuju, ale ztratil se mi pokemon. Semy, můj Charmander."
"Aha, to mně mrzí. No, mohla bych ti pomoct při hledání. Jmenuji se Fubuki Kano z Vanilkového města, ale říkej mi Fubi. " usměje se na chlapce.
"Děkuji moc Fubuki. Já jsem Takashi z Blankytného města. Semy byl můj první pokemon, takže se máme rádi. Prostě ho musím najít."
"Dobře, dobře uklidni se." chlácholí ho Fubi. "Máš aspoň malí tušení kde by mohl být?"
"No.. vypustil jsem ho z pokeballu. Pak ho ale vyděsilo hejno Pidegiů a on někam utekl. Rozběhl jsem se za ním, ale upadl jsem. Potom jsem ho slyšel jenom křičet." vypráví Takashi.
"Aha, takže bude někde tady."
"Jo." odpoví poněkud stručně Takashi.
"No tak ho jdeme najít." usměje se povzbudivě Fubuki. " Semy! Semy, ozvi se! Semy, Takashi už má o tebe strach!"
Takashi se na ni chvilku nechápavě dívá, ale pak jde za ní. "Semy!! Prosím, ozvy se! Semyy! SEMYYY!"
Po půl hodině neustálého chození a křičení se Takashi zastaví. "Tohle nemá cenu. " řekne chraplavým hlasem. " Semyho už asi nenajdeme." Fubuki se na něj zadívá.
"Já tě opravdu nechápu." řekla a odvrátila od něj jakoby znechuceně pohled. " Vždyť Semy byl tvůj první pokemon ne? Jak ho můžeš jen tak opustit?"
"O-opustit?" koktá Takashi.
"Jo! Vsadím se že Semy teď někde sedí a čeká až za ním přijdeš. Nevím co bych dělala kdyby se mi zratil můj pokemon. Ale ano, vím. Rozhodně bych tady nekňučela a šla bych ho hledat!"
" A který byl tvůj první pokemon?" zeptá se Takashi.
"Asi usnul v batohu. Cyndaquile vylez!" zavolá Fubuki. Rozespalí Cyndaquil vystrčí z batohu hlavu. Pak uvidí Takashiho.
"Cynda- Cyndaquil!" pozdravý.
"Páni! Ty jsi z oblasti Johto Fubuki?"
"Co? Neeee. Cyndaquila jsem dostala jenom shodou náhod. A dřív než se zeptáš - ano, Cyndaquil cestuje na mé hlavě nebo v batohu. Nevím proč ale nemůžu ho dostat do pokeballu." rozesměje se Fubuki.
"Aha. No, já jsem Char - " nedořekl Takashi. Najednou totiž uslyšeli pronikavý křik Charmandera. "Můj Semy! Toho bych poznal kdekoliv!" A tak se rozběhnou za tím zvukem.

Pokračování příště...

9. kapitola Nový kamarád

9. června 2011 v 20:01 |  Moje pokepovídka xD
"Cyndaquile! Teď se musíš snažit, musíme mít nového kamaráda! A ty Eevee, je to náš první zápas tak nás šetři." řekne s úsměvem Fubuki. "Dobře začneme. Cyndaquile, nejdřív se zahřejeme, použij nárazový útok!"
Cyndaquil se rozběhne jako kulový blesk přímo k Eeveemu. Když už je skoro u něj, Eevee najednou rychle vyskočí a sám použije ze vzduchu nárazový útok přímo proti Cyndaquilovi.
"Nee! Cyndaquile použij plamenomet!" zaječí Fubi.
Cyndaquil tedy použije plamenomet proti Eeveemu který letí přímo k němu. Teď už ale ne. Plamenomet ho nese výš a výš, dokud plamen nezmizí. Poté Eevee pádá dolů. Cyndaquil radši poodejde pár metrů od místa kam dopadne. Když Eevee spadne, zvíří tím kolem sebe oblak prachu. Cyndaquil přistoupí trošku blíž, aby ho viděl, ale z kouře se začne valit spousta písku přímo na Cyndaquila, který se mu už nedokáže vyhnout, a schytal celou jeho sílu.
"Ale ne.. Cyndaquile! Vstávej!" řve Fubi. "To byl jen písečný útok! Hlavně to nevzdávej a použij plamenomet!"
Cyndaquil tedy znova vyskočí na tlapky a zhluboka se nadechne. To už na něj ale Eevee vyraží s nárazovým útokem. Když už je asi půl metru od něj, Cyndaquil konečně vypustí z úst ohromný plamen, který Eeveeho úplně pohltí. O pár vteřin později je vidět Eevee, jak leží zmožený na zemi.
Cyndaquil se podívá na Fubi : " Cynda!!" Jakoby říkal : Rychle!
Fubuki jen kývne a vytáhne pokeball.
"Leť, pokeballe!" vykřikne a hodí ho na Eeveeho. Ten si do něho vleze a pokeball se chvíli převaluje ze strany na stranu. Fubuki se najednou hoodně potí a Cyndaquil jakbysmet. Pak se převalovat přestane. Fubuki pomalu dochází, že právě chytila svého prvního pokemona!
"Jupíííí! Cyndaquile! Máme Eeveeho!" čapne Cyndaquila začne s ním dokola tancovat. Pak ho pustí a utíká k pokeballu.
"Eevee, pojď za nama!" a s tím ho pustí ven.
"Ííív- íívíí!" vrhne se na ni láskyplně Eevee.
"Jsem ráda, že se ti u mně líbí," usměje se Fubuki. " a doufám že ještě dlouho bude. Tak snad aby jsme se seznámili ne? Tak, já jsem Fubuki Kano a vydala jsem se na pokemoní cestu. Jsem kooordinátorka a soutěžím o stuhy. A tohle je můj první pokemon- Cyndaquil."
"Cyndaquil! " představí se.
"A ty si, jak jsem už měla možnost vidět, pořádný nešika." řekne Fubi. "Co si dělal na tom stromě?"
"Ííív!" kvíkne Eevee a rozběhne se ke stromu. Opře se o něj předníma packama a začne s tím svým : Ííívíí, íív!
"Co tam máš?" jde se podívat Fubi. Pohledne do koruny stromu a uvidí jablko. "Aaaha." řekne a podá mu ho.
"Ííívíí- íív!"poděkuje Eevee. Pak se podívá na Cyndaquila. Vezme jablko do pusy a rozběhne se k němu. "Ííív!" a položí ho a cvrkne do něj nosem. cyndaquil mu ho pošle packou zpátky a takhle pořád dokola.
Fubuki se posadí pod strom a chvíli pozoruje ty dva jak si hrají. Jaké to má ale štěstí!

Pokračování příště...
 


8. kapitola Já si tě chytím!

8. června 2011 v 18:15 |  Moje pokepovídka xD
"Bude v pořádku?" ptá se Fubuki sestry Joy, dívajíc se na teméř mrtvého Cyndaquila.
"Neboj se. " usměje se sestra Joy. " Tvůj pokemon bude brzo zdravý jako rybička."
"Hm..,"smutní Fubi. "a mohla bych k němu?"
"Ale jistě." odpoví Joy. Fubuki tedy vejde k Cyndaquilovi do pokoje. Přistoupí k jeho posteli a pohladí ho po hlavě.
"Slyšel jsi? Budeš v pořádku. Asi jsme moc trvrdě trénovali. Dáme si teď pár dní pauzu." . Sestra Joy ji potom odvede z pokoje. "Cyndaquil teď potřebuje klid. Zatím můžeš třeba trénovat s jinými pokemony."
"Ale já žádné jiné nemám." namítne Fubi.
"Nemáš? Oh, tak to bys měla nějaké chytit. V tom případě se jdi třeba projít do lesa a vyčistit si hlavu."
"Dobře." A s tím Fubuki odejde. Procházka je dobrý nápad a chycení nového pokemona taky. Ale kterého si vybrat? Který se bude hodit na soutěže? Nad hlavou má hejna Pidgeů a Butterfree, pod nohama se jí honí Rattaty, Weedlové a Odishové. Támhle v křoví se schovává Pinser, nahoře na stromě zase Mankey. A chudák Cyndaquil leží v pokemoním středisku. Můžu za to já, že je Cyndaquil v takovým stavu, myslí si Fubuki. Zastaví se. Musím mu to nějak vynahradit. Najednou se otočí o 180°a utíká zpátky směrem ke středisku.
Hned jak vleze do dveří, se na ni něco vyřítí.
"Cyndaquile! Jsem tak ráda že už jsi v pořádku."
"Cyndaa!" hlásá Cyndaquil.
"Tak jo. Sestro Joy? My už půjdeme." šťastně řekne Fubi se Cyndaquilem na hlavě.
"Dobře, nashledanou!"
Fubuki a Cyndaquil tedy vyšli ze dveří a dali se na cestu do Blankytného města. Asi za hodinu, když už ušli pořádný flák cesty, zakručí Fubi v žaludku.
"Aaaa, já od snídaně nic neměla." stěžuje si Fubi. "Najíme se. Máš už hlad?"
"Cyndaquil!!" kvíkl obyvatel jejího ramene. Fubi se usadí pod strom, vytáhne z batohu ještě zbytky z domova, pro Cyndaquila mňamky od PokeKřup! a dají se do jídla. V nejlepším, za sebou uslyší praskot větviček. Otočí se, ale nikde nikdo. Tak jen pokrčí rameny a otočí se zpět. Chce se znovu zakousnout do chleba ale najednou spadne ze stromu pod kterým sedí, pokemon. Fubuki se na něj pořádně podívá. To je Eevee!
"Ty si ale nešika! Neudělal sis nic?" zeptá se ho Fubi.
"Íííív, ííí, ív!" odpoví Eevee. Pak začichá a slastně se podívá na sendvič co Fubi drží. Ta si toho ale všimne.
"Ty máš asi hlad, že?" řekne Fubuki a ulomí kousek chleba. "Tady máš."
"Ííí- ííív" kvíkne a okamžitě se na chleba vrhne.
"Cynda- cyndaquil!" oboří se na Fubi Cyndaquil.
"Ale notak, nebuď hamoun." usměje se Fubi. Pak ji něco napadne. "Eevee? Až to dojíš, dali bysme si spolu zápas? Moc bych chtěla pokemona jako si ty."
"Ííív- ív -ív!" kývne Eevee a zhltne poslední kousek. Postaví se do bojové pozice. Fubuki vytáhne pokedex a namíří ho na něj.
Roztomile vypadající pokemon malých schopností, avšak velkých možností. Může se vyvinout do mnoha forem. Ohnivého Flareona, vodního Vaporeona, elektrického Jolteona, temného Umbriona, psychyckého Espeona, travního Leafeona nebo ledového Glaceona.
"Páni, tolik možností! Teď tě chci ještě víc! Připraven? Tak běž Cyndaquile!"

7. kapitola Podivný nález

26. května 2011 v 19:29 |  Moje pokepovídka xD
"Tak Cyndaquile, ještě jednou!" zařve Fubi. Vyhodí klacíky do vzduchu.
"Cyndaa!" kvíkne Cyndaquil a vypustí z tlamičky přerušovaný Plamenomet. Zasáhne ale jenom dva klacky.
"Teď Nárazový útok!"
Cyndaquil vyskočí a hořící klacíky srazí. Tím zajistí, že přestanou hořet. Potom se elegantně snese dolů a klacky spadnou za ním.
"No, výborně! Jsi čím dál lepší!" rozplývá se Fubuki štěstím. "Nakonec je dobře, že profesor už neměl pokemony, které jsem měla dostat."
"Cynda!" souhlasí Cyndaquil. Potom se zakymácí a jde k zemi.
"Cyndaquile!" lekne se Fubi. "Cyndaquil jsi v pořádku?" Opatrně ho zvedne.
"Cyndaquil" zaknučí.
"Asi jsme moc trénovali. Odpočiň si. Nebude to lepší v pokeballu?" a vytáhne pokeball. Cyndaquil jí ho ale z posledních sil
vyrazí ruky. "No tak ne." Pak začne šmátrat v batohu a vytáhne balíček dobrot pro pokemony. "Na, vezmi si. Půjdeme do střediska, tam ti sestra Joy pomůže." Podívá se do pokedexu. "Jo, je to blízko." Vezme Cyndaquil do náruče a vydá se směrem ke středisku.
Jak tak jde, najde na zemi zvláštní kámen.
Je velmi pěkný, pomyslí si. Bude to můj kámen pro štěstí. Strčí ho do kapsy a jde dál. Naštěstí už je středisko vidět.
"Hurá! Jsme tu Cyndaquile"povzbudí pomalu umírajícího Cyndaquila.
"Cyndaaaa..." kvíkne. Fubi se jenom usměje a jde dál. Vejde dovnitř a zamíří k pultu.
"Dobrý den, sestro Joy. Mohla byste prosím pomoct mému Cyndaquilovi?"
"Ale samozřejmě." usměje se Joy. Vezme si od ní Cyndaquil a odnese ho někam dozadu. Přes rmeno ještě na Fubuki zavolá: "Můžeš jít taky, jestli chceš."
"A-ano jistě." koktne Fubi a rozběhne se za ní.